ZÁKON ZPĚTNÉHO PŮSOBENÍ

Zákon zpětného působení hovoří, že vše, co zasadíme, budeme také sklízet. Doba mezi setbou a sklizní je doba zrání a závisí na nás, jak se budeme v této době o jednotlivé sazeničky starat. Jestli o ně budeme pečovat nebo je necháme uhynout.

Dnes se už nerodíme jako nepopsané listy, abychom jen seli, ale zároveň i sklízíme plody naší minulosti. A tak je život plný sladkých i hořkých prožitků podle toho, jak postupně dozrávají plody naší minulé setby.

Proto je dobré poznávat zákony stvoření a tak vědět, co nám z kterého semínka vyklíčí. Jinak se podobáme slepcům, kteří sadí vše, co jim přijde pod ruku a až po požití trpkých plodů touto zkušeností pochopí, co není dobré.

Člověk je jako zahradník, který neustále něco sadí, pěstuje, tvoří. Semínky a sazeničkami jsou jeho chtění, myšlenky a činy.

Jeho životy se podobají obrovské zahradě, kde se neustále něco sadí, pěstuje a sklízí. Z nadhledu se pak jeví tato zahrada jako pestrobarevný koberec, krásný nebo ošklivý. Tato zahrada je současně i jeho osudem, jenž si sám utváří.

Každé semínko, jenž člověk zasadil, musí také sklidit, ať je již sladké nebo trpké. Podle toho může poznat, co je dobré a co zlé.

Osud člověka však není tímto neměnný, může ho změnit svým přístupem. Pokud přestane zalévat a opečovávat to škodlivé, pak tyto rostliny přinesou méně plodů a pokud ještě nejsou dost velké, pak možná i uhynou. (Tak jako špatné chtění, myšlenky, sklony a činy.)
Pěstováním a podporováním dobrých rostlinek se může stát, že ony zastíní ty špatné a ty nedostatkem světla zajdou. Avšak i naopak, pokud zlé rostliny přebují, mohou zadusit i to dobré v člověku.

Zákon v příslovích

" Kdo druhému jámu kopá, sám do ní padá."
" Tak se chodí dlouho se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne."
" Boží mlýny melou pomalu, ale jistě."
" Co člověk přeje druhému, sám pro sebe chystá."
" Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění."
" Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá."
" Jak si kdo ustele, tak si lehne."
" Jak zaseješ, tak sklidíš."
" Co sis uvařil, to si sněz."
" S čím kdo zachází, tím také schází."
"Jaká práce, taková odměna."

"Pouštěj chléb svůj po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš."

"Kdo seje vítr, sklízí bouři."

"Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí."

„Komu se nelení, tomu se zelení.“

„Mladí ležáci – staří žebráci.“

„Co jsi z úst vypustil, ani párem koní nedostaneš zpět.“

Ozvěna života

www.seberizeni.cz

Chlapec se procházel v horách se svým otcem. Najednou klopýtl, spadl, udeřil se a zakřičel: „Aaaaaa!“ Vedle bolesti zaslechl z hor hlas, který zopakoval: „Aaaaaa!“ Ze zvědavosti se zeptal: „Kdo jsi?“ A dostal odpověď : „Kdo jsi?“

Pak zakřičel: „Já tě slyším! Kdo ale jsi?“ A hlas odpověděl: „Já tě slyším! Kdo ale jsi?“ Rozzlobený chlapec znovu zakřičel: „Hlupáku!“ Dostal odpověď: „Hlupáku!“

Tehdy se chlapec podíval na svého otce a zeptal se:
„Tati, co se děje?“

Otec se usmál a řekl: „Synu můj, teď pozorně poslouchej .“ Pak muž zakřičel : „Ty jsi nejlepší!“ Hlas odpověděl: „Ty jsi nejlepší!“ Dítě bylo překvapené a nerozumělo. Tak mu otec vysvětlil : „Lidé to nazývají ozvěna , ale ve skutečnosti je to život. Život, stejně jako ozvěna ti vrací to, co ty řekneš nebo uděláš. Život není nic jiného než odraz našich činů. Pokud si přeješ více lásky na světě, musíš vytvořit více lásky v tvém srdci.

Pokud chceš, aby tě lidé respektovali, musíš ty respektovat je. Toto je princip, který je třeba vložit do všeho v životě . Život ti vrací to, co si dal ty jemu.“