HOSPODÁŘSKÝ KODEX    vychází z hlubokého poznání řádu ve stvoření.
Z poznání vyplývá že člověk zde nevlastní ani zemi, ani zvířata a dokonce ani své tělo.
  Kdyby skutečně cokoliv z toho vlastnil, mohl by určovat pravidla co je dobré a co zlé, a
neexistovaly by žádné zpětné učinky jeho činů pro něho samotného .
    Jak se lidé starají o své tělo, tak se jejich tělu daří. Tělo se řídí určitými zákonitostmi, a pokud je
člověk nechce znát a jedná vědomně nebo nevědomně proti nim, způsobuje si utrpění, které může
vést až k jeho smrti. Proto ani chování vůči půdě a zvířatům není bez následků.
   Nicméně zpětný učinek se dostavuje z lidského pohledu s velkým zpožděním a proto si lidé
neuvědomují, že se jim vrací následky dřívějších činů, ale berou to jako náhodu, nebo
nespravedlnost.
 
Cílem kodexu je obnovení a zachovávání zdravého stavu, umožnujícího harmonický vývoj a spolupráci.
  Zachování zdravého stavu znamená celistvost a integritu živých systémů. Neznamená pouze
nepřítomnost nemoci, ale zajištění fyzické, duševní,duchovní, sociální a ekologické rovnováhy.
   Harmonie, spolupráce a umožnění vlastního přirozeného vývoje, odolnost, schopnost regenerace,
jsou klíčové znaky zdravého stavu.

 Kodex pro hospodářská zvířata:
-Ačkoliv je zvíře nižšího druhu a vědomí než člověk i zde platí:
   Jednej s druhými, tak jak chceš, aby oni jednali s tebou.

-Hospodářským zvířatům by měly být poskytovány takové životní podmínky a příležitosti, které
jsou v souladu s jejich fyziologií, přirozeným chováním a účelem jejich vlastního bytí, vývoje.
-Se zvířetem je nutné jednat jako s živou bytostí a ne jako zdrojem zisku, věcí bez duše. (viz velkochovy)
-Potrava pro zvíře má být přirozená pro jeho druh, z místních zdrojů. (viz soja, masokostní
moučka.)

 Kodex pro půdu:
-Je nutné brát ohled na to, aby daná půda fungovala nejen pro vlastní účel, ale aby byla funkční i jako
součást celku přírody.
-Půdu je nutné obhospodařovat tak, aby zůstávala živá a zdravá, taktéž nesmí mít hospodaření na ní
   škodlivé působení na její okolí, ptactvo, zvěř, vodu. (chemie, intenzivní zemědělství, monokultury,
těžká technika, geneticky modifikované produkty).
-Je třeba zachovávat morální a ekologické principy a v případě větších obhospodařovaných celků,
   zachovávat přirozené členění krajinných částí (remízky, stromy kolem potoků a vod, tůně...).

 Kodex pro městský park:
-Park má býti oázou přírody u prostřed města
-V parku je nutné zachovávat nejen potřeby lidí, ale i přírody samotné.
-K parku je nutné přistupovat a chovat se s úctou a tak abychom nerušili ostatní, včetně lidí.
-Park pomáhá obnovit lidem ve městech vztah k přírodě, a to nejen po fyzické stránce.
-V parku mají býti místa jak pro odpočinek lidí, tak i pro regeneraci přírody samotné, tedy místa s
   minimálním zásahem člověka, pannenské, jako utočiště pro rostlinstvo, ptactvo, ryby i zvířata,
   (místa dnes prakticky vynechané) kde je člověk pouhým pozorovatelem.

 Kodex pro les:
-Lesy jsou plícemi země, domovem zvěře a ptactva.
-Bez zdravého lesa se vytrácí život a voda v krajině. Les má velký význam pro regulaci teploty na
    zemi a četnost srážek v krajině. Bez lesů se mění klima a z krajiny se stavá poušt.
-Je důležité udržet les zdravý, ve své přirozené rozmanitosti, odolný, aby poskytoval domov zvěři,
    ptactvu i pramenům vod.
-Hospodář zpravuje les nejen pro vlastní zisk, ale i pro blaho a zdravý ekosystému a tvorů zde
   žijících.
-Kalamity vždy upozornují na nezdravý stav a snaží se jej odstranit. Nebezpečím je třeba předcházet       přirozeným rozložením a pestrostí dřevin i různým
stářím stromů v neposlední řadě také výsadbou doplňkových dřevin.
-To vylučuje pěstování monokultur, jedno věkového zastoupení dřevin, používání těžké techniky,
  nevhodných dřevin, kácení holinovým způsobem atd.

 Kodex pro vodu:
-Voda je nositelkou života a symbolem zdraví. Bez vody není života. Zdraví našeho těla je závislé od     zdraví vody v přírodě. Více než 70 % lidského těla tvoří voda.

-Vodu si musíme chránit a vytvořit ji podmínky pro ozdravění v souladu s jejím přirozeným
  ekosystémem.
-Vše začíná již u pramenů, pravidel utváření přírodních koryt, tůní, řek a jezer a končí u spodních vod.
  Tato všechna místa je potřeba navrátit do přirozeného stavu, zachovávat zdravá a držet v úctě.
-Vodu jsme v jejích přirozených projevech rozmanitosti nejvíce omezily a její přirozené prostředí změnily tak, že již nemůže být zdravá.
-Koryta byla narovnána, vybetonována, tůně vymizely, byly vykáceny lužní lesy, zmizelo zastínění    stromy, podzemní vody jsou znečištěny chemií, zemědělstvím a odpadem, atd.