top of page

ZÁKON TÍŽE

Příkladem mohou být myšlenky. Když se cítíme dobře, máme pozitivní myšlenky, jsme šťastní, spokojení, je nám „lehko na srdci“. Naopak, když jsme smutní, něco těžkého negativního prožíváme, tíží nás to, „tlačí k zemi“.

 Co je lehké stoupá vzhůru a co je těžké klesá dolů. Na vrcholu kopců má člověk lepší nadhled. A co teprve na vrcholcích hor? Tam přehlédne mnohé. Zato v hlubinách se obzor zužuje, také přehlédneme vše, ale pouze to, co je z daného místa vidět. Lehké je rychlé a tvárné, ku příkladu vzduch. Naopak to těžké je zpomalené, s velkou setrvačností a malou schopností reagovat na změnu, například kámen. To se týká jak hmotných skutků, tak našich myšlenek, tak našeho citového chtění.

  • Čím výše lidský duch stojí, tím mají jeho chyby větší a rychlejší následky, a on tím strměji padá dolů.
     

  • Čím člověk stojí výše, tím větší rozhled má, větší souvislosti přehlédne             a snadněji porozumí.

  • Čím méně zátěže na sobě člověk má, tím je lehčí a  stoupá.

 

  • Čím níže člověk je, tím méně Světla k němu doléhá, tím hůře rozlišuje dění okolo sebe.

  • V duchovních nížinách mohou lidé dobře přehlédnout jen svoje nejbližší okolí, ztrácí schopnost vnímat vzdálenější místa a širší souvislosti.

  • Čím více člověk lpí na hmotě, závislostech, požitcích a podobně, tím více je obtěžkán.  Jeho duchovní pohyb je čím dál tím pomalejší, až se může zastavit docela.

ZÁKON TÍŽE
v příslovích

" Čím výše vystoupíš, tím hlouběji můžeš padnout."
" Kdo míří vysoko, padá nízko." aneb "Kdo se povyšuje, bude ponížen.
"
" Pýcha předchází pád."

"S úsměvem jde všechno líp" ( s radostí a pozitivním přístupem se vše lépe daří.)
" První budou mezi posledními a poslední budou první."(biblické)

"Žádné stromy nerostou do nebe."

„Lež má krátké nohy, daleko nedojde.“

bottom of page